Novela zákona o zaměstnanosti sjednotí podmínky pro poskytování podpory

3. 4. 2015

Poslanecká sněmovna ČR v prvním čtení schválila vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti, která by měla mimo jiné sjednotit podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání, kteří pracují v tzv. nekolidujícím zaměstnání ve smyslu zákona o zaměstnanosti, a uchazečů, kteří jsou společníkem, členem orgánu obchodní korporace nebo jinou v zákoně uvedenou osobou.

Poslanecká sněmovna ČR v prvním čtení schválila vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti, která by měla mimo jiné sjednotit podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání, kteří pracují v tzv. nekolidujícím zaměstnání ve smyslu zákona o zaměstnanosti, a uchazečů, kteří jsou společníkem, členem orgánu obchodní korporace nebo jinou v zákoně uvedenou osobou.

Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za něž přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Zatímco uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, na jehož základě vykonávají nekolidující zaměstnání (jedná se v podstatě o osoby, které si tzv. přivydělávají při hledání zaměstnání), není v současné době poskytována podpora v nezaměstnanosti, uchazečům o zaměstnání, kteří vykonávají pro společnost práci mimo pracovněprávní vztah za odměnu nepřesahující polovinu minimální mzdy, nebo dokonce zcela bez odměny, podpora v nezaměstnanosti poskytována je. Jedná se především o společníky či jednatele společností s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, členy dozorčích rad obchodních společností, kteří často dokládají, že funkci jednatele vykonávají, ale za práci jednatele nepobírají žádnou odměnu.

Vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání pak (jak se uvádí v důvodové zprávě připravovaného zákona) získají náhradní dobu důchodového pojištění a stát za ně platí zdravotní pojištění. V řadě případů se přitom jedná o zcela účelové jednání. Po nabytí účinnosti novely by pobírání dávek v nezaměstnanosti ze strany uchazečů o zaměstnání v postavení společníka, člena orgánů společnosti atd. vůbec nemělo být možné.