Od 1. 1. 2010 se ruší výjimka pro zaměstnance, kteří jsou poživateli starobního důchodu
Od 1. ledna 2010 již neplatí právní úprava stanovící zvláštní pravidla ve vztahu k pracovnímu poměru na dobu určitou zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu.
Do 31. prosince 2009 platilo, že výplata starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu jen tehdy, pokud byl tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku. Tato úprava představovala jednu z výjimek z možnosti opakovaně uzavírat pracovní poměr na dobu určitou nejdéle po dobu dvou let. Pracovní poměr na dobu určitou totiž pro tyto zaměstnance představoval podmínku pro vznik a zachování práva na výplatu starobního důchodu.
S účinností od 1. ledna 2010 byla ovšem tato konstrukce zrušena.Platí tedy, že i zaměstnanec, který již je poživatelem starobního důchodu, může vykonávat výdělečnou činnost v pracovněprávním vztahu uzavřeném na dobu neurčitou.
Může tedy docházet k tomu, že zaměstnanec, který pro zaměstnavatele vykonává práci na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na výplatu starobního důchodu, tento důchod začne pobírat, aniž by proběhla jakákoli změna jeho pracovněprávního vztahu.
Více informací k této legislativní změně získáte v publikaci Zákoník práce: Metodický poradce pracovního práva.