Vyřizování žádostí o informace podléhá přísným pravidlům

9. 5. 2019

Koncem dubna vstoupila v účinnost novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Nejen jím je nutné se řídit při vyřizování žádostí o informace ve formě emailů a dopisů, ale také těch podaných ústně.

Právní úpravy vycházejí vstříc požadavku na větší transparentnost ve veřejné správě. Týkají se tedy také veřejných institucí a škol. Zejména pro ně znamenají obrovskou administrativní zátěž. Velmi problematická je správná právní klasifikace žádosti. Může se totiž jednat nejen o žádost o informace, ale nově také o žádost podle GDPR, podnět či stížnost apod. Nesprávný postup spočívající v poskytnutí informace v nedostatečném rozsahu či nedodržení zákonem předepsané lhůty může vést k vrácení věci k přepracování.

Pokud povinný subjekt uvede informace v rozporu se stanovenými pravidly hrozí mu podání stížnosti k nadřízenému orgánu. Zvýšenou pozornost je přitom třeba věnovat například ochraně utajovaných informací, obchodnímu tajemství, ochraně důvěrnosti majetkových poměrů osob, které nesou povinným subjektem, a především poskytování osobních údajů třetím osobám. V neposlední řadě je třeba dobře rozlišovat mezi žádostmi podle GDPR, zejména žádostmi o přístup k osobním údajům, a žádostmi podle informačního zákona. Podrobnosti v těchto případech stanoví především judikatura.