Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

4 Kontrola ve veřejném zadávání tém mě í e K letošnímu 18. říjnu se završí přechod na elektronic- kou komunikaci v zadávacím řízení. Povinnost komu- nikovat elektronicky, jež u některých zadavatelů platí už od 18. dubna 2017, se k tomuto datu stane celo- plošnou a uplatní se u zadávacích řízení všech zada- vatelů. Jednotlivá sdělení, dokumenty, doklady a jiné transakce si tak zadavatel a dodavatel budou muset vyměňovat v elektronické formě a pomocí odpovída- jících prostředků. V následujícím příspěvku se proto zaměříme na podepisování těchto transakcí dodava- telem, což rozhodně není téma, jež by zadavatel mohl pominout. Naopak, správně porozumět elektronické- mu podepisování musí nejen dodavatel, který doku- ment vytváří, ale i zadavatel, jemuž je adresován. Podpis dodavatele v zadávacím řízení (I.) ýše uvedená povinnost ko- munikovat v zadávacím říze- ní elektronicky vyplývá z ust. § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zaká- zek, ve znění pozdějších předpisů ( ). en nestanoví pravidla pro podepisování dokumentů doda- vatelem. Přitom otázka, jak se má dodavatel podepsat, nesměřuje pouze k němu, ale také k zadavate- li – minimálně při nastavování za- dávacích podmínek a při kontrole dokumentů dodavatele, jež zada- vateli v zadávacím řízení dojdou. ýchozí premisou je, že nároky kladené na elektronický podpis ne- mají být větší než nároky kladené na podpis listiny (dokumentu v lis- tinné podobě). e pravda, že oblast elektronického podepisování se od podepisování listin liší nejen právní úpravou s vlastní terminolo- gií – také fakticky jde o proces vy- žadující zcela jiné nástroje a tech- nologie. a rozdíl od podpisu na listině nemusí být elektronický podpis založený na principu asy- metrické kryptografie umístěn pod textem dokumentu; dokonce v tex- tu dokumentu nemusí být viditelný vůbec. Pořád se však jedná o pod- pis – o nic více ani o nic méně. e-li účelem podpisu na listině navození stavu, kdy panuje určitá nenulová (přestože nikdy stoprocentní ani nejvyšší možná) jistota o tom, že danou listinu podepsala konkrét- ní osoba, požadavky na vlastnosti a způsob vytváření elektronické- ho podpisu dodavatele by neměly přesahovat uvedený účel. Před rozborem podepisování elektronických dokumentů doda- vatelem je dobré zrekapitulovat, jaké typy elektronických podpisů podle platné právní úpravy existují. dkazujeme přitom na naše články o elektronickém podpisu zadavate- le uveřejněné v předešlých číslech časopisu eřejné zakázky v praxi [K podepisování zadavatele v zadá- Cílem elektronizace za- dávání veřejných zakázek je i zvý- šení možnosti „hospodářských subjektů účastnit se zadávacích ří- zení“ (viz bod 52 preambule směr- nice EP a Rady 2014/24/EU, o zadá- vání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES). Umožnění elektronického podepisování lis- tin, které bude pro dodavatele dobře použitelné, tento cíl napl- ní – na rozdíl od způsobu, jenž by dodavatelům přinášel dodatečné komplikace. JUDr. enka Matochová inisterstvo pro místní rozvoj Č Mgr. Marek Šimka Sdružení BP dvokáti