Pomocí vnitřního předpisu může zaměstnavatel upravit mzdová a jiná práva zaměstnanců, z nichž je zaměstnanec oprávněn výhodněji, než stanoví zákon. Vnitřní předpis nemůže ukládat zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená zákoníkem práce, musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku. Vnitřní předpis týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu. Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů.
Kromě stravenek jsou dalším velmi populárním zaměstnaneckým benefitem také příspěvky na volnočasové aktivity, jako je sport, kultura, rekreace a další, poskytované zaměstnancům prostřednictvím volnočasových poukazů hrazených zaměstnavatelem. Tyto poukazy mají mezi jinými tyto výhody:
Zákoník práce nestanoví žádná zvláštní pravidla pro poskytování těchto benefitů, a tak obecně platí, že se zaměstnavatel může sám rozhodnout, zda zaměstnancům bude volnočasové poukazy poskytovat, může dle svého uvážení určit okruh zaměstnanců, jimž je bude poskytovat, a v neposlední řadě může také nastavit různé mechanizmy jejich poskytování (zaměřené na motivaci zaměstnanců, umožňující zaměstnanců volbu mezi poukazem a finančním příspěvkem,…). Zaměstnavatel však musí vždy dbát na to, aby nastavená pravidla byla transparentní a souladná se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V poslední době zaměstnavatele nejvíce využívají flexibilní volnočasové poukazy, tzv. Flexi Passy, které nejsou zaměřené pouze na jednu oblast volnočasových aktivit (např. na kulturu), ale pokrývají velmi široký rámec aktivit – od sportu přes vzdělávání a rekreace až po kulturu.
Z daňového hlediska zaměstnavatele je cena poukazu spolu s poplatkem za zprostředkování nákupu nedaňovým nákladem (výdajem), který nelze uznat jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Z daňového hlediska zaměstnance je hodnota poskytnutého poukazu nepeněžním příjmem osvobozeným od daně z příjmu, a to do úhrnné výše 20 000 Kč ročně v případě, že poukaz je možné využít také na rekreaci a zájezdy, a do celé své výše v případě ostatních poukazů.
Hodnota poskytnutých poukazů se také nezapočítává do vyměřovacího základu pro pojistné na veřejném zdravotním pojištění a sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to za stejných pravidel, jak je tomu u osvobození z daně z příjmu, tedy do 20 000 Kč ročně v případě poukazů zahrnujících rekreaci a zájezdy a do celé výše v případě ostatních poukazů.