Posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb není podmínkou vzniku práva na odstupné

Soudní rozhodnutí

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3320/2013

Stručný popis případu

Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou. Zaměstnanec se domáhal zaplacení odstupného ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, protože tvrdil, že k rozvázání pracovního poměru došlo v souvislosti s jeho ztrátou zdravotní způsobilosti k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu.

Okresní soud žalobu zamítl a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Výchozím argumentem pro tato rozhodnutí byla skutečnost, že zaměstnanec nepředložil lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče (v současné době se jedná o poskytovatele pracovnělékařských služeb), z něhož by vyplynulo, že v důsledku pracovního úrazu došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Zaměstnanec tvrdil, že ztrátu zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu doložil jiným způsobem, konkrétně jinými lékařskými posudky.

Nejvyšší soud rozsudky okresního a krajského soudu zrušil. Rozhodl, že podmínkou vzniku práva na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku není lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb, nýbrž samotná skutečnost, že zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu a že v příčinné souvislosti s touto skutečností došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou.

Přílohy

Odkazy

Vybrané části odůvodnění

Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. d) zák. práce, neboť zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, soudy, správní úřady a jiné orgány vycházejí z lékařského posudku, vydaného zařízením závodní preventivní péče, a z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, jen tehdy, mají-li všechny stanovené náležitosti a nevzniknou-li žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, zejména prostřednictvím odborných vyjádření orgánů veřejné moci, popřípadě znaleckých posudků.

Lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti zaměstnance k práci není aktem, z něhož by byl soud při zjišťování důvodu rozvázání pracovního poměru ve sporu o odstupné povinen vycházet. Zdravotní stav zaměstnance z hlediska jeho schopnosti dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, pro nemoc z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání proto může být posouzen lékařem i jinak a není vyloučeno ani to, že – nebyl-li zařízením závodní preventivní péče lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci vůbec vydán - bude pro účely zjištění důvodu rozvázání pracovního poměru zjišťován (zejména prostřednictvím odborných vyjádření orgánů veřejné moci, popřípadě znaleckých posudků) teprve v řízení o odstupné při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů.