Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2687/2006
Zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele v pracovním poměru. Výše jeho mzdy nebyla sjednána ve smlouvě, ale stanovena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru. Zaměstnavatel za trvání pracovního poměru přistoupil ke změně mzdového výměru, kde zaměstnanci mzdu snížil.
Zaměstnanec se soudil o doplacení mzdy, která mu byla podle jeho názoru v rozporu se zákonem snížena. Tvrdil, že mzdový výměr, ve kterém byla určena jeho výše mzdy, byl smlouvou o mzdě, na níž se dohodl se zaměstnavatelem. Dokládal to mimo jiné svým podpisem, který na mzdový výměr připojil. Podle jeho názoru nemohla být dohodnutá výše mzdy zaměstnavatelem jednostranně snížena.
Okresní soud rozhodl spor ve prospěch zaměstnance. Krajský soud jeho rozhodnutí změnil a dal za pravdu zaměstnavateli. Nejvyšší soud rozhodnutí Krajského soudu potvrdil, když konstatoval, že mzda může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru, nebyla-li sjednána. Ze slovního vyjádření mzdového výměru usoudil, že se nejednalo o smlouvu, nýbrž o jednostranný mzdový výměr, který tedy mohl být zaměstnavatelem změněn. Podpis zaměstnance na mzdovém výměru neznamená, že by se z tohoto úkonu stala smlouva. Podpisem zaměstnanec pouze stvrdil, že mu byl výměr doručen do vlastních rukou.
Není-li mzda stanovena smluvně a její výše byla přenechána na uvážení zaměstnavatele, je zaměstnavatel při úvaze o stanovení výše mzdy z hledisek složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků omezován pouze tím, že musí mzdu stanovit písemně předtím, než zaměstnanec započne s výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší; protože mzda je splatná až po vykonání práce a maximální lhůtu pro splatnost částek, na které zaměstnanci za vykonanou práci vznikl nárok, zákon stanoví v délce jednoho měsíce, je odůvodněn závěr, že vykonává-li zaměstnanec v rámci dohodnutého druhu práce stejnou práci po delší časové období přesahující kalendářní měsíc, je zaměstnavatel oprávněn změnit jednostranně stanovenou měsíční mzdu pouze do budoucna, nikoli však zpětně po vykonání přidělované práce.
Odvolacímu soudu je třeba přisvědčit, že za tohoto stavu, kdy žalovaná ve sporné listině projevila jasným, určitým a srozumitelným způsobem svoji vůli jednostranně stanovit (resp. změnit) žalobci mzdu, není možné pomocí výkladu projevu vůle – jak to činí žalobce – dovozovat, že „mzdový výměr ze dne 1. 1. 2001 byl návrhem dohody o mzdě“. Žalovaná v listině ze dne 1. 1. 2001 obsahující sporný projev vůle „výslovně uvedla, že žalobci ,se stanoví‘ mzda“ a že za této situace „svědčí použité slovní vyjádření samo o sobě poměrně jednoznačně“ o tom, že záměrem (vůlí) žalované bylo „změnit jednostranně stanovenou měsíční mzdu podle (předchozího) mzdového výměru“.