Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3286/2010
Zaměstnanec vykonával pro zaměstnavatele, který provozuje městskou hromadnou dopravu, práci revizora. Podle pravidel odměňování měli tito zaměstnanci právo na zvláštní prémii v souvislosti s tím, když jimi odhalený cestující bez platné jízdenky uhradil jízdné a přirážku k němu. Na tuto odměnu měli revizoři právo ještě do doby tří let od skončení pracovního poměru.
Bývalý zaměstnanec se domáhal toho, aby soud uložil zaměstnavateli povinnost pravidelně informovat svého bývalého zaměstnance o počtu zaplacených přirážek. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu, který žalobu zamítl s tím, že ze zákona ani z kolektivní smlouvy nelze takovou povinnost zaměstnavatele dovodit.
Zaměstnavatel je povinen při měsíčním vyúčtování mzdy vydat zaměstnanci písemný doklad (výplatní lístek, výplatní pásku) obsahující údaje relevantní pro posouzení správného uspokojení mzdových práv zaměstnance. Pokud o to zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel rovněž povinen předložit zaměstnanci doklady, podle nichž provedl výpočet jeho mzdy. Tím se zaměstnanci umožňuje kontrola správnosti výpočtu mzdy a výše vyplacené částky ve vztahu ke skutečnostem, které tuto výši ovlivňují (např. odpracovaná doba, překážky v práci, výkon práce ve zvláštním režimu apod.).
Z uvedeného je zřejmé, že za účelem kontroly správnosti výpočtu mzdy má zaměstnanec právo, pokud o to požádá, aby mu zaměstnavatel předložil příslušné doklady, na jejichž základě jeho mzdu (všechny mzdové složky) vypočetl. Z právního předpisu (z ustanovení § 142 odst. 4 věty druhé zákoníku práce) však nelze dovodit, že by měl mít zaměstnanec právo (nárok) na to, aby mu zaměstnavatel z uvedených dokladů (nad rámec údajů uvedených v § 142 odst. 4 větě první zákoníku práce povinně obsažených na výplatním lístku) pravidelně poskytoval (příp. zasílal poštou do místa jeho bydliště) písemné informace tak, aby si zaměstnanec mohl ověřit, zda mu eventuálně nevznikl i po skončení pracovního poměru nárok na mzdu (její složku). Jestliže tedy v projednávané věci žalobce požaduje po žalovaném, aby ho po skončení pracovního poměru pravidelně „písemně informoval“ o skutečnostech rozhodných pro posouzení, „zdali je prémie za pracovní výkonnost a v jaké celkové výši splatná“, není mu žalovaný povinen vyhovět, neboť z právního přepisu mu taková povinnost nevyplývá.