Jmenování je zvláštní způsob vzniku pracovního poměru, který se uplatní pouze v případech vyjmenovaných v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce nebo ve zvláštních právních předpisech. Ve všech případech se jedná o vedoucí pracovní místa.
I v souvislosti se jmenováním může být sjednána zkušební doba. Jmenování může být rovněž provedeno na dobu určitou. Obsahem jmenování, případně dohody uzavřené v souvislosti se jmenováním mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem mohou být i další záležitosti týkající se například práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele, rozvržení pracovní doby atd.
Zákoník práce výslovně nevyžaduje u jmenování písemnou formu. S ohledem na to, že se jedná o právní úkon zakládající pracovní poměr, nicméně dodržení písemné formy rozhodně doporučujeme.
Aby mohl být jmenováním platně založen pracovní poměr, je třeba určit alespoň náležitosti obdobné podstatným náležitostem pracovní smlouvy. Pokud by nebyly uvedeny přímo ve jmenovací listině, mohou být obsahem zvláštní dohody uzavřené v souvislosti s předáním jmenovací listiny mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Ačkoliv je jmenování jednostranným právním jednáním, zaměstnanec musí se jmenováním vyslovit souhlas, jinak by na základě jmenování pracovní poměr nevznikl.