Z praxe se stále častěji ozývají požadavky na využívání některých nových forem organizace práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Zejména za strany zaměstnanců jde o velmi oblíbené a požadované způsoby výkonu práce a případně i požadovaný benefit. Jde zejména o tzv. práci na dálku (telework) nebo práce z domova (homework, home office).
Při práci na dálku, resp. mimo pracoviště zaměstnavatele jde zejména o plnění pracovních úkolů prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií z odlišného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, zpravidla z bydliště zaměstnance. Výkon práce v těchto případech však může být se zaměstnancem dohodnut i kombinovaně, tj. na pracovišti zaměstnavatele i v bydlišti zaměstnance střídavě, nebo též na místě odlišném od pracoviště i bydliště, např. u zákazníků zaměstnavatele.
Zákoník práce upravuje tento způsob výkonu práce jako zvláštní povahu práce některých zaměstnanců v § 317. Zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale na jiném dohodnutém místě mimo pracoviště zaměstnavatele, podle dohodnutých podmínek vykonává pro zaměstnavatele sjednanou práci a to v pracovní době, kterou si rozvrhuje sám zaměstnanec. Jde však vždy o výkon práce pouze v rámci pracovněprávního vztahu, tj. uplatňují se na tento vztah všechny základní zásady pracovněprávních vztahů, definiční znaky i důsledky závislé práce, tj. např. jde výkon práce zaměstnancem na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, i když se jedná o výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, na jiném dohodnutém místě.
Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci nevykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele, nevztahují se na ně některá ustanovení uvedená v zákoně. Nevztahuje se tak na ně tedy např. úprava rozvržení pracovní doby, kterou si zpravidla rozvrhují sami, jak uvedeno shora, ani úprava prostojů či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 317 písm. a) zákoníku práce). Z toho důvodu jim také nepřísluší mzda, plat ani náhradní volno, ani příplatky za práci přesčas a za práci ve svátek. Pokud by však při kombinovaném způsobu některé dny v týdnu pracovali na pracovišti zaměstnavatele a zbývající dny doma, musejí při práci na pracovišti zaměstnavatele dodržovat rozvržení pracovní doby stanovené zaměstnavatelem.
Tito zaměstnanci dále nemají právo na pracovní volno s náhradou mzdy či platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), s výjimkou svatby, úmrtí příbuzného a přestěhování, V případě dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény je jim zaměstnavatel povinen určit rozvržení pracovní doby do směn kvůli poskytování náhrady mzdy či platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání těchto překážek.
U těchto zaměstnanců se však v plném rozsahu uplatňuje úprava práv a povinností obou stran pracovněprávního vztahu, tj. povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance na úseku BOZP, povinnosti zaměstnavatele na vytvoření pracovních podmínek dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů, povinnost k náhradě škody, včetně škody vzniklé v důsledku pracovního úrazu, který utrpěli doma při výkonu práce.
Zaměstnavatelé nejsou zproštěni od plnění zákonných povinností, které však vzhledem k povaze výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele a tedy mimo dosah zaměstnavatele jsou jen obtížně splnitelné, zejména nesmějí tyto povinnosti přenášet na zaměstnance.
Vzhledem ke kusé a nedostatečné právní úpravě se zde předpokládá, že zákonem neupravené záležitosti si dohodnou účastníci sami, vlastními ujednáními, která však nesmějí být v rozporu se základními principy pracovněprávních vztahů uvedenými v § 1a.
Bližší podmínky výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je vhodné a více než žádoucí upravit ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, ale zejména v individuálních smlouvách nebo písemných dohodách. Při těchto úpravách je však nutné mít na zřeteli příslušná ustanovení zákoníku práce (§ 4a):
V individuálních smlouvách o bližších podmínkách výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je tedy vhodné upravit zejména poskytnutí nutné součinnosti ze strany zaměstnance, podmínky poskytování náhrad za výkon práce z domova či na dálku, poskytnutí nezbytných výrobních a pracovních prostředků, ochranných pracovních prostředků a zajištění podmínek pro plnění všech zákonných povinností zaměstnavatelem. Ve smlouvě/dohodě o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je vhodné upravit i povinnosti zaměstnance a bližší podmínky zpracování osobních údajů fyzických osob pro zaměstnvatele v případech, kdy je toto zpracování osobních údajů součástí pracovní náplně zaměstnance. Tyto povinnosti a bližší podmínky je možné ve smlouvě/dohodě upravit odkazem nepříslušný vnitřní předpis zaměstnavatele.
Výkon práce zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele lze sjednat při vzniku pracovního poměru – přímo v pracovní smlouvě, případně také při existujícím pracovněprávním vztahu po jeho vzniku, jako změnu pracovní smlouvy, obvykle dodatkem k pracovní smlouvě nebo samostatnou dohodou o změně pracovní smlouvy.
Při kombinovaném způsobu výkonu práce z domova a na pracovišti zaměstnavatele střídavě je nutné dbát pečlivého sjednání místa výkonu práce a pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad. Zejména tam, kde by místo výkonu práce, resp. více míst výkonu práce bylo sjednáno šířeji než jedna obec, je vhodné sjednat jako pravidelné pracoviště místo, na kterém zaměstnanec vykonává práci nejčastěji.