Zaměstnavatel a zaměstnanec se v souvislosti s uzavřením pracovního poměru na dobu určitou mohou dohodnout na prodloužení doby trvání pracovního poměru. Dochází k němu nejčastěji v souvislosti se skončením původního pracovního poměru na dobu určitou. V důsledku prodloužení nedochází mezi smluvními stranami k založení zcela nového pracovního poměru, nýbrž jen k prodloužení doby trvání původního pracovního poměru.
Pro účely omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou se prodloužení doby určité považuje za opakování. Ujednání o době určité může být mezi týmiž smluvními stranami opakováno nejvýše dvakrát.