Přeložení představuje jeden ze způsobů změny pracovního poměru v místě, kde zaměstnanec vykonává práci. Na rozdíl od pracovní cesty představuje přeložení dlouhodobou změnu místa výkonu práce. Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat, jak dlouho bude přeložení trvat, nebo tuto dobu nespecifikovat a ponechat účinnost přeložení na dobu neurčitou.
K přeložení může dojít pouze v rámci téhož zaměstnavatele, tedy například do jiné organizační složky nebo útvaru zaměstnavatele. Přeložení (přidělení) k jinému zaměstnavateli zákon s výjimkou agenturního zaměstnávání neumožňuje.
Zaměstnanec může být přeložen na základě nezbytné provozní potřeby zaměstnavatele jen se svým souhlasem. Zvláštní pravidla platí pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 240 zákoníku práce.
Přeloženému zaměstnanci organizuje práci příslušný vedoucí zaměstnanec organizační složky nebo útvaru zaměstnavatele, kam byl zaměstnanec přeložen.