Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost předem projednat s odborovou organizací záměr k převedení zaměstnance na jinou práci, které má trvat déle než 21 dnů a se kterým zaměstnanec nesouhlasí. Tato povinnost se přirozeně uplatní pouze tehdy, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace a pokud zaměstnanec zaměstnavateli nesdělil, že si v individuálních věcech nepřeje být zastupován odborovou organizací.
Smyslu požadavku na projednání převedení předem vyhovuje, pokud k němu zaměstnavatel přistoupí ještě před samotným vydáním rozhodnutí o převedení zaměstnance na jinou práci (ve fázi záměru) a poté, co tento záměr projednal se zaměstnancem, který vyjádřil svůj nesouhlas.
Povinnost k projednání se vztahuje na všechny důvody převedení, ovšem vzor výslovně pracuje s důvody dle § 41 odst. 1 písm. a) a b), kdy zaměstnanec podle lékařského posudku pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění / pracovní úraz / nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí.
Zákoník práce neupravuje lhůtu, v níž by měla odborová organizace žádosti o projednání převedení na jinou práci odpovědět. Zaměstnavatel proto může přiměřenou lhůtu pro projednání stanovit sám prostřednictvím žádosti.
Předchozí projednání převedení na jinou práci s odborovou organizací není podmínkou platnosti tohoto právního jednání. Nesplnění této povinnosti zaměstnavatele tedy nemá za následek neplatnost převedení na jinou práci, ovšem zakládá riziko aktivace jiných sankčních mechanismů.