Dohoda o zdržení se výdělečné činnosti po skončení zaměstnání (konkurenční doložka)

Vzory

• Vzor č. 1

Odkazy

• § 310 zákoníku práce – konkurenční doložka

Komentáře

Obecně:

Podstatou konkurenční doložky je, že se zaměstnanec jejím uzavřením zavazuje zdržet se po určitou dobu po skončení zaměstnání výkonu výdělečné činnosti, která by mohla jeho bývalému zaměstnavateli konkurovat. Za dodržování této povinnosti zaměstnanci přísluší od bývalého zaměstnavatele protiplnění v podobě peněžitého vyrovnání.

Konkurenční doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

Konkurenční doložku lze uzavřít i v případě sjednání zkušební doby, a to jak před vznikem pracovního poměru se sjednáním zkušební doby, tak při jeho vzniku a uzavření ujednání o zkušební době (např. přímo v pracovní smlouvě), tak kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru a zkušební doby.

K bodu 2:

V dohodě je třeba specifikovat zvláštní informace, poznatky nebo znalosti pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec v zaměstnání u zaměstnavatele získává. Podmínkou platnosti konkurenční doložky je, že její uzavření může být na zaměstnanci právě s ohledem na povahu a význam zvláštních informací a znalostí spravedlivě požadováno.

K bodu 3:

V dohodě by měla být specifikována doba trvání závazku. Nejdéle smí podle zákoníku práce tato doba trvat 1 rok.

K bodu 4:

Výše finančního vyrovnání musí činit nejméně jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání závazku – jde o zákonem stanovené minimum. Lze samozřejmě přiznat a sjednat finanční vyrovnání vyšší.

K bodu 6:

Výše smluvní pokuty, kterou může být zajištěno dodržování povinností zaměstnance vyplývajících z konkurenční doložky, musí být přiměřená povaze a významu podmínek dohody.

K bodům 7 a 8:

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru. Z uvedené zákonné úpravy však není možné vykládat, že má zaměstnavatel již jen na základě tohoto ustanovení právo od konkurenční doložky odstoupit. Aby měl zaměstnavatel možnost odstoupit od konkurenční doložky, musí být tato možnost mezi smluvními stranami ujednána. Zaměstnavatel však nemůže od konkurenční doložky odstoupit po skončení pracovního poměru, a to ani v případě, že by to bylo mezi stranami sjednáno, takové ujednání by bylo neplatné.

Nejvyšší soud dosud konstantně judikoval, že od konkurenční doložky není možné za žádných okolností odstoupit bez uvedení důvodu či z důvodu, jehož naplnění by bylo ponecháno čistě „na uvážení zaměstnavatele“, a to i kdyby tato možnost byla v konkurenční doložce přímo ujednána (v této části je Nejvyšším soudem dovozována neplatnost konkurenční doložky).

Nálezem Ústavního soudu z května 2021 však byly tyto závěry Nejvyššího soudu označeny za protiústavní. I když se tedy jeví i nyní jako „bezpečnější varianta“ navázat odstoupení od doložky na konkrétněji vymezený a „objektivizovaný“ důvod, není dle Ústavního soudu v rozporu s právní úpravou, pokud si strany ujednají oprávnění zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu či z jakéhokoliv důvodu a pokud následně zaměstnavatel tohoto práva využije. Nesmí se však z jeho strany jednat o svévoli či zneužití práva. Ústavní soud k tomu ve zmíněném nálezu uvedl, že případné zneužití práva musí být posuzováno vždy v individuální případě, přičemž by v rámci hodnocení soudy měly brát v úvahu kupříkladu

• dobu, kdy k odstoupení zaměstnavatele došlo,
• odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky těsně před skončením pracovního poměru zaměstnance, pak důvod, proč tak nemohl učinit dřív (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem),
• odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky bez uvedení důvodu, důvod, proč vázanost stran konkurenční doložkou považoval za nežádoucí, nepřiměřenou, neudržitelnou nebo nespravedlivou (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem),
• skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou (např. si již našel povolání, které požadavkům plynoucím z konkurenční doložky vyhovuje, nebo naopak odmítl nabídku povolání, které těmto požadavkům nevyhovovalo), nebo
• skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil svého práva odstoupit od konkurenční doložky (např. se chtěl zprostit povinnosti poskytovat zaměstnanci peněžité vyrovnání v době, kdy věděl nebo mohl a měl vědět, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou).