Z praxe se stále častěji ozývají požadavky na využívání některých nových forem organizace práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Zejména za strany zaměstnanců jde o velmi oblíbené a požadované způsoby výkonu práce a případně i požadovaný benefit. Jde zejména o tzv. práci na dálku (telework) nebo práce z domova (homework, home office).
Při práci na dálku, resp. mimo pracoviště zaměstnavatele jde zejména o plnění pracovních úkolů prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií z odlišného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, zpravidla z bydliště zaměstnance. Výkon práce v těchto případech však může být se zaměstnancem dohodnut i kombinovaně, tj. na pracovišti zaměstnavatele i v bydlišti zaměstnance střídavě, nebo též na místě odlišném od pracoviště i bydliště, např. u zákazníků zaměstnavatele.
Zákoník práce upravuje tento způsob výkonu práce jako zvláštní povahu práce některých zaměstnanců v § 317. Zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale na jiném dohodnutém místě mimo pracoviště zaměstnavatele, podle dohodnutých podmínek vykonává pro zaměstnavatele sjednanou práci a to v pracovní době, kterou si rozvrhuje sám zaměstnanec. Jde však vždy o výkon práce v rámci pracovněprávního vztahu. Mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr, ale také výkon (závislé) práce mimo pracovní poměr- tj. vztah založený jednou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Také na tento vztah (založený na základě DPP nebo DPČ) se uplatňují všechny základní zásady pracovněprávních vztahů, definiční znaky i důsledky závislé práce, tj. např. jde výkon práce zaměstnancem na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, i když se jedná o výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, na jiném dohodnutém místě.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se na výkon práce vztahuje zákonná úprava stanovená obdobně pro výkon práce v pracovním poměru, s následujícími výjimkami. Neuplatní se zákonná úprava, pokud jde o:
Vzhledem k výše uvedenému, nemusíme u těchto pracovněprávních vztahů při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele řešit celou řadu otázek, které je jinak nutné upravit v případě home office u pracovního poměru.
Nevztahuje se tak na ně tedy např. úprava rozvržení pracovní doby, kterou si zpravidla rozvrhují sami, jak uvedeno shora, ani úprava prostojů či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 317 písm. a) zákoníku práce). Z toho důvodu jim také nepřísluší mzda, plat ani náhradní volno, ani příplatky za práci přesčas a za práci ve svátek. Odměna se sjednává v dohodách bez vazby na úpravu mzdovými předpisy (musí být pouze zachována minimální mzda). Proto nemusíme při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele řešit ani vyloučení mzdy, plat ani náhradní volno, ani příplatky za práci přesčas a za práci ve svátek a ostatních příplatků, protože tyto přímo ze zákona v případě DPP a DPČ nepřísluší.
Tito zaměstnanci dále nemají právo na pracovní volno s náhradou mzdy či platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), přičemž pouze u DPČ je možné přímo v dohodě sjednat (případně stanovit vnitřním předpisem) právo zaměstnance na jiné důležité překážky v práci a na dovolenou. (Pokud se bude jednat o výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, toto právo se u DPČ sjednávat nebude, případně se již dříve sjednané právo v dohodě o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele vyloučí).
Není nutné ani řešit otázku pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad, protože u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnancům cestovní náhrady nepřísluší. V případě dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény je jim zaměstnavatel povinen určit rozvržení pracovní doby do směn kvůli poskytování náhrady mzdy či platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání těchto překážek.
I u těchto zaměstnanců se však v plném rozsahu uplatňuje úprava práv a povinností obou stran pracovněprávního vztahu, tj. povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance na úseku BOZP, povinnosti zaměstnavatele na vytvoření pracovních podmínek dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů, povinnost k náhradě škody, včetně škody vzniklé v důsledku pracovního úrazu, který utrpěli doma při výkonu práce.
Zaměstnavatelé nejsou zproštěni od plnění zákonných povinností, které však vzhledem k povaze výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele a tedy mimo dosah zaměstnavatele jsou jen obtížně splnitelné, zejména nesmějí tyto povinnosti přenášet na zaměstnance.
Vzhledem ke kusé a nedostatečné právní úpravě se zde předpokládá, že zákonem neupravené záležitosti si dohodnou účastníci sami, vlastními ujednáními, která však nesmějí být v rozporu se základními principy pracovněprávních vztahů uvedenými v § 1a.
Bližší podmínky výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je vhodné a více než žádoucí upravit ve vnitřních předpisech zaměstnavatele a zejména v individuálních smlouvách. Při těchto úpravách je však nutné mít na zřeteli příslušná ustanovení zákoníku práce (§ 4a):
V individuálních smlouvách/ písemných dohodách o bližších podmínkách výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je tedy vhodné upravit zejména poskytnutí nutné součinnosti ze strany zaměstnance, podmínky poskytování náhrad za výkon práce z domova či na dálku, poskytnutí nezbytných výrobních a pracovních prostředků, ochranných pracovních prostředků a zajištění podmínek pro plnění všech zákonných povinností zaměstnavatelem.
Ve smlouvě/dohodě o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je vhodné upravit i povinnosti zaměstnance a bližší podmínky zpracování osobních údajů fyzických osob pro zaměstnavatele v případech, kdy je toto zpracování osobních údajů součástí pracovní náplně zaměstnance. Tyto povinnosti a bližší podmínky je možné ve smlouvě/dohodě upravit odkazem na příslušný vnitřní předpis zaměstnavatele.
Výkon práce zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele lze sjednat nejen při vzniku vztahu založeného dohodou o výkonu práce mimo pracovní poměr, tj. přímo v dohodě o provedení práce, ale také při existujícím pracovněprávním vztahu po jeho vzniku, jako změnu této dohody, obvykle dodatkem k dohodě nebo samostatnou dohodou o změně této dohody.