Vnitřní předpis o rozvrhování pracovní doby

Vzory

Odkazy

Komentáře

Obecně:

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vůči zaměstnancům v pracovním poměru je rozvrhovat jim stanovenou týdenní pracovní dobu do směn.

O konkrétní podobě rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel. Zaměstnanci jsou povinni rozvržení pracovní doby stanovené zaměstnavatelem dodržovat.

K bodu II:

Východiskem pravidel o rozvrhování pracovní doby je určení délky stanovené týdenní pracovní doby. Ta činí u zaměstnanců obvykle 40 hodin týdně. V případech uvedených v § 79 odst. 2 zákoníku práce činí stanovená týdenní pracovní doba 37,5 nebo 38,75 hodin týdně. Stanovená týdenní pracovní doba může být zaměstnavatelem také zkrácena.

K bodům III až V:

Uvedené body vnitřního předpisu odpovídají především organizaci práci zaměstnanců, kteří vykonávají administrativní činnosti. Tito zaměstnanci zpravidla pracují v režimu rovnoměrného rozvržení pracovní doby. Pokud jim jsou směny plánovány vždy na stejné dny a vždy ve stejně dlouhé směně, jejíž začátek a konec připadá na stejnou dobu, může zaměstnatel svou povinnost rozvrhovat pracovní dobu vůči uvedeným zaměstnancům splnit již prostřednictvím vnitřního předpisu.

Pokud by se u některých zaměstnanců uplatnilo pružné rozvržení pracovní doby, lze jej upravit prostřednictvím samostatného vnitřního předpisu nebo úpravu tohoto zvláštního typu rozvržení včlenit do obecného předpisu o rozvrhování pracovní doby.

Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci mají být s rozvrhem pracovní doby nebo s jeho změnou seznámeni alespoň 2 týdny předem, pokud nebyla dohodnuta jiná doba seznámení. Případná dohoda o kratší době seznámení s rozvrhem nebo s jeho změnou musí být uzavřena mezi zaměstnavatelem a samotnými dotčenými zaměstnanci. Vnitřní předpis za dohodu rozhodně pokládat nelze, neboť jde o jednostranný akt zaměstnavatele.

K bodům VI a VII:

Uvedené body vnitřního předpisu odpovídají především organizaci práci zaměstnanců, kteří bezprostředně zajišťují zpracování výrobků nebo poskytování služeb zaměstnavatele. Tito zaměstnanci zpravidla pracují v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a jejich rozvrh pracovní doby je proto proměnlivý. Zaměstnavatelé proto zpravidla rozvrhují těmto zaměstnancům pracovní dobu do směn vždy na určité konkrétní období prostřednictvím samostatně vypracovaného rozvrhu.

Zaměstnavatel by měl ve vnitřním předpisu nastavit pravidla, podle nichž bude zaměstnance s rozvrhem pracovní doby seznamovat. Rozvrh může být například umístěn na intranetu, zaslán zaměstnancům prostřednictvím e-mailu nebo vyvěšen na nástěnce. Volba konkrétního způsobu záleží na zaměstnavateli.

Ve vztahu ke lhůtě pro předchozí seznámení s rozvrhem nebo s jeho změnou platí v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby totéž, co pro rovnoměrné rozvržení pracovní doby.