Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, tedy pohledávky, které jsou splatné. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Znamená to, že zaměstnavatel může k započtení přistoupit jen v případě, kdy existence jeho pohledávky vůči zaměstnanci a její výše je zřejmá a nezpochybnitelná.
V prohlášení o započtení by mělo být uvedeno, jaké pohledávky jsou předmětem započtení. Zaměstnavatelova pohledávky by měla být specifikována z hlediska celkové výše a důvodu vzniku.
Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Znamená to, že rozsah započtení v tomto případě nesmí převýšit nejvyšší přípustnou výši srážky ze mzdy. V prohlášení o započtení by mělo být přesně uvedeno, v jakém rozsahu k započtení dochází.