Pro zaměstnavatele tzv. nepodnikatelské sféry (uvedené ve výčtu v § 109 odst. 2 zákoníku práce) je výše stravného stanovena prostřednictvím pevného rozpětí v § 176 zákoníku práce. Zaměstnavatel podnikatelské sféry může minimální výše stravného uvedené v § 163 zákoníku práce nad rámec zákona navýšit.
Zaměstnavatel může ve vnitřním předpisů stanovit, že pro účely určování výše zahraničního stravného bude vycházet z částek odpovídajících nejméně 75 % základní sazby stanovené prováděcí vyhláškou.
Pokud zaměstnavatel podnikatelské sféry nestanoví nic jiného, znamená to, že bude vycházet z plné výše základní sazby.
Vnitřní předpisu upravuje pravidla vysílání zaměstnanců na pracovní cesty. Obecně platí, že o vysílání na pracovní cesty rozhoduje vedoucí zaměstnanec. Vnitřní předpis může také upravit jiný způsob schvalování konání pracovní cest, především pokud jde o zahraniční cesty.
K vysílání na pracovní cesty standardně slouží cestovní příkaz, jehož prostřednictvím zaměstnavatel jednak sděluje zaměstnanci rozhodnutí, že byl vyslán na pracovní cestu a jednak mu i určuje podmínky konání této pracovní cesty.
Zaměstnavatel může výslovně upravit povinnost zaměstnanců poskytovat mu součinnost při poskytování cestovních náhrad, tedy především řádně vyplňovat formuláře obsahující časové a další souvislosti konání pracovní cesty.