Stejně jako u všech ostatních překážek v práci na straně zaměstnance se i u dlouhodobé péče poskytované zaměstnancem za podmínek zákona o nemocenském pojištění uplatní pravidlo, podle kterého je zaměstnanec povinen zaměstnavatele o překážce v práci včas informovat a požádat jej o pracovní volno, tedy o omluvení nepřítomnosti v práci. Od 30. 7. 2020 však není podmínkou čerpání předmětné překážky písemný souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak obecně musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci (spíše než o žádost se tedy fakticky jedná o oznámení překážky), ovšem stále zůstává zachováno oprávnění zaměstnavatele odmítnout omluvení absence z vážných provozních důvodů.
Zaměstnanec musí zaměstnavateli prokázat existenci překážky v práci, tedy splnění podmínek poskytnutí dávky dlouhodobého ošetřovného dle § 41a a násl. zákona o nemocenském pojištění. Předmětem prokázání tak budou zejména tyto skutečnosti:
K prokázání předmětných skutečností má sloužit zejména tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, a konkrétně jeho III. díl – „Potvrzení o vzniku potřeby dlouhodobé péče pro ošetřující osobu“.
Zaměstnanec může dle dohody s ošetřovanou osobou a s případnými dalšími ošetřujícími poskytovat péči pouze v některých dnech. Tomu musí přizpůsobit také svou „žádost“, neboť pouze ve dnech „krytých souhlasem s poskytováním péče“ náleží zaměstnanci dlouhodobé ošetřovné a pracovní volno.
Dlouhodobé ošetřovné, a tedy i pracovní volno, se poskytuje zaměstnanci za kalendářní dny celodenní domácí péče v podpůrčí době, která začíná dnem prvního vzniku potřeby dlouhodobého ošetřování a končí buďto ukončením této potřeby nebo uplynutím 90 dnů od jejího vzniku.
Žádost o dávku dlouhodobého ošetřovného podává zaměstnanec na předepsaném formuláři (dostupném na okresní správě sociálního zabezpečení) spolu s přílohami prostřednictvím zaměstnavatele. Ten následně formulář zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.