Zaměstnavatel je povinen poskytnou zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno nejvýše v rozsahu 3 týdnů v kalendářním roce pro výkon činnosti vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě středního zdravotnického pracovníka v táborech pro děti a mládež, případně (od 1. 1. 2021) obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Zaměstnavateli ovšem zůstává zachováno právo odmítnout poskytnutí volna pro případ, že mu v tom brání vážné provozní důvody.
Zákon podmiňuje právo na pracovní volno tím, že zaměstnanec soustavně a bezplatně pracuje s dětmi či s mládeží po dobu nejméně 1 roku před uvolněním. Splnění této podmínky ovšem není vyžadováno, pokud se jedná o akci pro postižené děti či mládež.
Od 1. 1. 2021 může zaměstnanec také žádat o poskytnutí náhrady mzdy za nejvýše 1 týden pracovního volna v kalendářním roce, a to tehdy, pokud příslušnou akci pro děti a mládež organizuje právnická osoba, která je zapsaná ve veřejném rejstříku právnických osob po dobu nejméně 5 let a která má práci s dětmi a mládeži jako hlavní předmět činnosti.
Splnění všech podmínek poskytnutí pracovního volna i náhrady mzdy je povinen prokázat zaměstnanec.
Náhrada mzdy náleží zaměstnanci ve výši průměrného výdělku, ovšem s limitací její horní hranice na průměrnou mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno.
Poskytnuta náhrada má být zaměstnavateli na žádost refundována ze státního rozpočtu prostřednictvím místě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.