K 1. červenci 2021 nabyla účinnosti právní úprava tzv. kurzarbeitu, tedy finanční podpory zaměstnanosti při mimořádných událostech způsobujících závažné ohrožení celé ekonomiky ČR nebo její části, a tedy i závažné ohrožení dosavadní úrovně zaměstnanosti v ČR.
Podpora je realizována prostřednictvím „příspěvku v době částečné práce“ poskytovaného zaměstnavatelům za podmínek upravených v § 120a–f zákona o zaměstnanosti. Primární podmínkou je aktivace podpory nařízením vlády, k jehož přijetí má dojít, pokud je závažným způsobem ohrožena ekonomika ČR anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem, a to v přímé souvislosti s nastalou živelní události spočívající v přírodní pohromě (podle přímo použitelného předpisu Evropské unie) nebo epidemii, kybernetickým útokem nebo jinou mimořádnou situací, která je zásahem vyšší moci.
Příspěvek v době částečné práce má zaměstnavatelům refundovat část nákladů na náhrady mezd vyplacené zaměstnancům v době trvání mimořádných situací a jimi vyvolaných překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 207, 208 či 209 zákoníku práce. Povaha překážky je do velké míry závislá na charakteru konkrétní mimořádné události a její dopadů na činnost zaměstnavatele.
Zákon pro poskytnutí příspěvku mimo jiné vyžaduje, aby zaměstnavatel zaměstnancům:
Příspěvek v době částečné práce poskytuje Úřad práce zaměstnavateli dle § 120e zákona o zaměstnanosti na základě jeho elektronického písemného oznámení. Podání tohoto oznámení má dle § 120a odst. 4 zákona o zaměstnanosti předcházet písemné informování „dotčených zaměstnanců“ o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.
Lze předpokládat, že ve většině případů bude zaměstnavatel schopen informovat dotčené zaměstnance o budoucím čerpání příspěvku až po nějaké době po nastání překážky v práci, kdy vláda v reakci na mimořádnou událost vyhlásí nařízení aktivující poskytování podpory. V takovém případě nebude možné požadovanou informaci obsáhnout už v prvotním oznámení zaměstnavatele o nastání překážky v práci, ale až v separátním dokumentu předaném zaměstnanci před podáním oznámení na Úřad práce.
Není přitom vyloučeno, že bude zaměstnavatel muset v reakci na aktivaci podpory upravit podmínky na poli výše náhrady mzdy poskytované zaměstnancům. Zákon o zaměstnanosti totiž pro poskytnutí příspěvku vyžaduje poskytování náhrady mzdy za dobu nepřidělování práce nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku, což přesahuje nejnižší sazby náhrady předepsané zákoníkem práce (60 % při přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy či živelní událost dle § 207 odst. 2 zákoníku práce a až 60 % při poklesu odbytu nebo poptávky dle § 209 odst. 1 zákoníku práce).
Informace má být vyhotovena v písemné formě, ovšem nemusí být zaměstnanci doručena do vlastních rukou. V každém případě by však měl být zaměstnavatel schopen doložit, že byl zaměstnanec s požadovanými informacemi seznámen.