Logopedárium od A do Ž – ukázka prémiové verze

Sluchové vnímání u předškolních dětí CVIČENÍ NA PODPORU ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ 4. (vzájemné napodobování a opakování ve formě vokalizace a slovních hříček) a konče cílenými zvukovými hrami za pomoci zvukových hraček a vhodných předmětů. Okolo 3.–4. měsíce se dítě otáčí za zdrojem zvuku, postupně vnímá i tišší a vzdálenější zdroje zvuku. Lokalizace sluchových podnětů má také vliv na rozvoj prostorové orientace (dítě otáčí zrak a hlavu za zvukem) a motorických funkcí (dítě se pohybuje ke zdroji zvuku). Každodenní setkávání se se zvukem, tedy i mluvenou řečí, v různých situacích denních aktivit a vzájemných interakcí upevňuje u dítěte sluchové vnímání a zpřesňuje rozlišování zvuků, zvlášť pokud ho na ně cíleně upozorňujeme a pojmenováváme je. Před 1. rokem dítě rozumí jednodušším pokynům a často užívaným slovům. Díky funkčnímu sluchovému vnímání (ale nejen tomu) je dítě schopno samo cíleně zvuky produkovat – jednoduše vokalizovat. K větší diferenciaci zvuků a také vlastní produkci mluvených zvuků, a tedy i jednotlivých a základních elementů řeči, dochází především v batolecím a předškolním období. Postupně se zdokonaluje schopnost dítěte zaměřit sluch na požadované sluchové vjemy (tzv. vnímání zvukové figury a pozadí) a spolu s rozvojem koncentrace a pozornosti se rozvíjí záměrné naslouchání. V tuto dobu je velmi vhodné si s dítětem povídat a vyprávět mu – jednoduché příběhy či pohádky. Naslouchat krátkému příběhu s jednoduchým dějem by mělo být dítě schopné již okolo 3. roku věku. Mluvenou řeč vnímá dítě nejdříve jako zvukový celek (globálně), později dochází k rozlišování jejích částí. Svou úlohu pro vnímání a postupné porozumění mluvené řeči hraje i nástup do kolektivu vrstevníků v mateřské škole. Sluchové vnímání se dále zpřesňuje a následně, skrze socializaci, se rozvíjí i mluvená řeč. Pokud tomu tak není, dítě nebude schopno reagovat adekvátně na každodenní instrukce v mateřské škole, ale ani doma. Přechodu od globálního vnímání řeči k analytickému říkáme fonologické uvědomění . Jedná se o schopnost uvědomění si, že proud řeči se skládá z menších částí, vět a jednotlivých slov. Zpočátku dítě vnímá větu jako akustickou jednotku, která je nositelem nějaké informace. Jednotlivá slova je dítě schopno rozlišit až po 4. roce. Pokud si s dítětem říkáme říkanky, rozpočítadla, rytmizujeme, začíná v tomto věku také členit slova na slabiky. Děti se učí rozložit slova na jednotlivé slabiky např. hrou na tělo, pomocí vytleskávání, učí se vyčlenit slabiky ve slově např. pomocí bzučáku či bubínku. Postupně se také u dítěte rozvíjí schopnost sluchové analýzy a syntézy. Uvědomění si, že slova jsou tvořena jednotlivými hláskami, nazýváme fonemické uvědomění. Okolo 5 let by mělo zvládat vyčlenit hlásky ve slovech , umět určit nejdříve počáteční hlásku slova, později určit hlásku v pozici na konci slov. Uvědomění si postavení hlásky uprostřed a rozhláskování celého slova je proces pro dítě náročnější a dlouhodobější. Pokud má dítě potíže např. s vytleskáváním, rytmizací, vyčleňováním hlásek ve slovech, a také s výslovností některých hlásek (např. S, Š, Č), může mít sluchové vnímání oslabené. Důvodem opět může, ale nemusí být nějaká funkční limitace sluchového ústrojí, která snižuje u dítěte schopnost vnímat zvuky, a je nutné toto podezření vyloučit, Sluchové vnímání v předškolním období Důsledky nedostatečně rozvinutého sluchového vnímání Fonologické uvědomění