Logopedárium od A do Ž – ukázka prémiové verze

Podpora fonematického sluchu a komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením TERAPEUTICKÉ METODY A POSTUPY 8. vybírá příslušné razítko a na připravený proužek „píše“ razítky rtů slovo. Opačným cvičením, tj. „čtením“ slova složeného z razítek, podporujeme schopnost dítěte odezírat mluvenou řeč – zaměřujeme pozornost dítěte na pohyb rtů při mluvení a na obraz rtů, jazyka, zubů (mluvidel). Vhodné pomůcky a programy Kromě tohoto uceleného programu má rodič i pedagog řadu možností, jak s dítětem zábavnou a zároveň didakticky správnou formou pracovat. Vybírat může mezi ucelenými soubory obrázků (např. Jazyk a řeč , nakladatelství Montanex), počítačovými programy (např. Brepta, Méďa – firma Petit), Mentio nebo Fono 2 , Pavučinka , CD z edice Chytré dítě nebo mezi aplikacemi v dotykových tabletech. Ty mají velkou výhodu spočívající v možnosti vytvářet vlastní soubory zvuků, slov, obrázků, a učinit tak soubor pro dítě lákavější. Nezbytnou pomůckou, kterou dítě využije několik následujících let, je tzv. bzučák. S jeho pomocí označujeme délku zvuku, později slabik a samohlásek. Pro správně umístěné čárky v psaní slov je bzučák vynikající názornou pomůckou. Augmentativní a alternativní komunikace (AAK) Ještě než začne dítě vnímat své možnosti komunikace s okolím jako neúspěšné a frustrující, je nutné s ním pracovat tak, aby se „domluvit“ dokázalo, a to jakýmkoliv způsobem. Pozitivně vnímaný kontakt s okolím je pro dítě „vstupenkou“ do světa. Ostatní dovednosti se budou rozvíjet o to lépe. Zajistit dítěti funkční komunikační kanál by mělo být pro rodiče (a později i pro pedagogický personál zařízení) prvořadým úkolem! Toto doporučení se týká zejména dětí se sluchovým postižením, které se narodily slyšícím rodičům (případně rodičům se sluchovým postižením, kteří ke vzájemné komunikaci neužívají znakový jazyk). Vnímání komunikace sluchem a vytvoření mluveného jazyka nápodobou a postupným zdokonalováním je pro ně tedy obtížné, až nemožné.